Asi nastal čas vynést na světlo to veřejně známé tajemství. Pokud se dnes rozhodnete zařídit si své vlastní rádio, pak v rámci výprodeje použité profesionální techniky seženete na internetu prakticky cokoli a víceméně za pakatel. Prodejci obvykle nemají problém se zasíláním přímo do ČR. Prosím, netlačte se a nikam nespěchejte, tento výprodej už totiž nikdy neskončí a na všechny se dostane.

Úvodem si zodpovězme otázku, proč se provozovatelé vysílání začali zbavovat funkčních vysílačů a dalších komponent? Třeba je to tím, že už končí éra FM a přichází DAB. No dobře, to už není vtipné. Samozřejmě na to DAB nemá žádný vliv. Počet FM vysílačů narůstá. Ale zároveň klesá počet provozovatelů. Představte si situaci, kdy se několik původních stanic sloučilo do jedné, k tomu ještě chcete pár vysílačů přidat, někde třeba chcete prohodit frekvence nebo změnit výkon, a všechno má mít stejný zdroj modulace a má tam být jednotný dálkový dohled. Přitom vám na polovině vysílacích lokalit běží nějaký starý šrot, co kus to originál, nikdo už tomu pořádně nerozumí, v racku už není místo a problémy jen přibývají. Nakonec zjistíte, že vyjde levněji nakoupit nějakou unifikovanou řadu nových vysílačů, a to staré vybavení rozprodat. A to je dobrá zpráva pro nás.

Ke koupi vysílače mohou vést různé důvody, které tady ani není potřeba všechny podrobně rozebírat. Kromě klasické potřeby "zavysílat si", obohatit pořádání kulturních a společenských akcí, se může jednat i o účely související s výkonem povolání, výukou, dále různé sběratelské účely, a v neposlední řadě existují i lidé, kteří FM vysílač považují za součást survival vybavení. Tak si pojďme poskládat rádio, hezky po jednotlivých komponentech.

Rozhlasový FM vysílač

Začneme tím nejdůležitějším, a to je samotný FM vysílač. Je to možná paradox, ale koupit FM vysílač je celkem snadný úkol, a ani za to není nutné vysypat příliš peněz. Je to tím, že výběr je takřka neomezený, použitelné zařízení seženete za 400 EUR, od 600 EUR už máte solidní stroj. Před 20 lety by vás ta samá bedna, s přihlédnutím k typické výši mzdy, vyšla možná na 50násobek (a tak jsme si vysílače raději stavěli sami). Je ovšem potřeba být trochu v obraze a nekupovat zbrkle hned první kus jen proto, že je to levné.

V zásadě můžete zejména u starší produkce narazit na dva typy zařízení, vysílač (transmitter) nebo budič (exciter). Obvykle je jediný rozdíl v tom, že budič má výkon do 50 W. Předpokládá se, že budič typicky nebude připojen přímo na vysílací anténu, ale bude zdrojem signálu pro zesilovač. V reálu není problém (s výjimkou speciálních sestav) zapojit budič přímo na anténu, pokud je vybaven alespoň základním měřením PSV (hledejte zkratky SWR či FWD a REF). Největší výběr je dnes právě v oblasti zařízení do 50 W, přičemž je jedno, zda tomu budeme říkat vysílač nebo budič. Uvedený výkon z dobrého stanoviště obstojně pokryje menší krajské město. Vyššího výkonu lze variabilně docílit přídavným zesilovačem.

Nyní je potřeba vyřešit určité dilema. Je lepší koupit starší použitý vysílač nebo za podobné peníze vzít nový z Číny, případně nějaký low-cost z evropské produkce? Odpověď není jednoznačná a záleží na předpokládaném účelu použití:

Pokud hledáte zařízení s malými rozměry, nechcete řešit, jak to uvnitř funguje, nemáte zvláštní nároky na kvalitu zvuku, případně nehodláte dokupovat další komponenty, tak i s některými čínskými vysílači uděláte dobré pořízení. Rozhodně si ale dobře projděte reference prodejce a recenze a dokumentaci výrobku. Pokud narazíte na pochybnosti, běžte od toho. Při výběru se vyhněte smetištím typu AliExpress, ten si ale prohledejte, zda tam náhodou vámi vybraný výrobek neprodávají za zlomek ceny, což je neklamná známka toho, že to bude odpad. Raději ještě jednou polopaticky: vysílací vybavení se nekupuje na AliExpressu. Nečekejte, že za tisícovku dostanete kvalitní výrobek, nanejvýš starou hobby konstrukci okopírovanou z internetu, a ještě okopírovanou s chybami. Naše laťka je nastavena výš.

Pojďme tedy zpět k pořízení staršího použitého profi vysílače. Tato varianta většinou vychází o něco lépe. Jinými slovy, za stejné peníze dostanete více muziky, ovšem i více práce. Mějte na paměti, že takové zařízení bude těžké, objemné, omlácené, často bez integrovaného stereo kodéru, a vždy budete potřebovat ještě další bednu, která zajistí zpracování zvuku. Na druhou stranu, pořád to bude důstojný profesionální výrobek prověřený časem, zkonstruovaný lidmi, kteří týden předtím nedělali kuchaře a před měsícem realiťáka (nadsázka). Modely s LCD displejem už obvykle mívaly pokročilejší elektronické řízení, což v praxi znamená, že jste si mohli nastavit třeba limit pro odražený výkon (výkon od nepřizpůsobené antény zpět k vysílači), načež vysílač plynule upravoval vysílací výkon tak, aby se dostal přesně k nastavenému limitu. Tohle je mimochodem něco, co ani nové low-cost vysílače obvykle neumí.

Starší vysílač bude vyžadovat základní kontrolu vnitřku krabice, výměnu ventilátoru, lze doporučit i proměření některých parametrů, dle individuální dostupnosti měřicího vybavení. Se zárukou většinou nepočítejte, což ale neznamená, že byste měli mít přehnaný strach z toho, že by vysílač přišel zcela nefunkční. Za prvé, neopravitelné kusy se rovnou vyhazují, protože cokoli jiného je jen práce navíc, a za druhé, prodejci jsou většinou lidi z oboru, vysílač ještě před odesláním vyčistí a vyzkouší a nemají potřebu dělat si ostudu pro pár stovek Euro.

V každém případě platí, že pokud vysílač nemá sloužit jen jako hračka s pochybnou kvalitou a bez možnosti rozšiřování, vždy si ohlídejte, aby byl vybaven vstupem MPX, potažmo SCA s plnou šířkou pásma 0 až 60 kHz. Bohužel to zejména u čínské produkce není samozřejmost. Vysílač bez MPX vstupu není vysílač, je to pouhý mrzák. Kdysi něco takového podvodníci prodávali i u nás v ČR, mělo to hezkou krabičku, ale uvnitř byl jen obyčejný FM transmitter do auta se zesilovačem signálu. Takže takto nízký standard opravdu není potřeba.

A pozor, riziko nízké kvality už dnes nepředstavují jen vysílače z Číny. Když se podíváte do útrob zcela nových vysílačů od některých rychlokvašených výrobců ze Západu, tak to je teprve síla a za tu cenu naprostý výsměch.

U vysílačů je obecně velmi vhodná možnost nastavení výstupního výkonu. Vysílač by dále měl být vybaven teplotní ochranou. Všímejte si možností napájení (síť nebo DC 12, 24 či 48 V). Preferujte vysílače, které kromě vstupu MPX mají i vstup SCA či RDS. U vysílačů s integrovaným stereo kodérem vyžadujte i výstup MPX nebo v nouzi minimálně pilotního tónu. Pokud má vysílač alespoň základní indikaci frekvenčního zdvihu (úrovně vybuzení), je to další plus. Nízkoprofilové vysílače do racku v rozměru 1U, které mají malý ventilátor v předním či zadním panelu, často dělají značný hluk, nelze je mít přímo ve studiu.

Zvukový procesor

Připojit vysílač rovnou na výstup z mixážního pultu je obecně nepřípustné. Určitou výjimkou jsou novější low-cost kompaktní vysílače, které to obvykle umožňují, protože základní a velmi primitivní zvukový procesor bývá integrován. Problém je, že nikdo pořádně neví, jak tento procesor pracuje, jaký byl jeho původní účel, chybí jakákoli dokumentace k jeho nastavení, chybí popis parametrů. Celé je to jakási loterie, ve které v případě výhry můžete mít kvalitní zvuk bez překračování povoleného zdvihu, ovšem v praxi s tím moc nepočítejte. Pokud v menu vysílače narazíte na korekce basů, výšek apod., tak vězte, že takový balast tam vůbec nemá co dělat a je to důvod k pochybnostem. Nejlépe použijte vstup MPX a separátní stereokodér a zvukový procesor. Toto je právě výhoda MPX vstupu - můžete různě kombinovat jednotlivá zařízení, jen nastavíte správnou úroveň signálu.

Externí vysílací zvukové procesory jsou stále svým způsobem výjimečným kusem hardwaru, a tak si stále drží svou hodnotu. I za starého jetého Orbana zaplatíte víc než za všechno ostatní vybavení dohromady. Nabízí se tedy otázka, co s tím:

Samotný stereo kodér, který "vyrobí" signál MPX, se za rozumné peníze sehnat dá. Dobře funguje i toto zapojení. Ale tím jsme se o moc dál neposunuli. Pořád je potřeba zajistit kompresi dynamiky, preemfázi a ořez signálu. To jsou minimální požadavky. Pro lepší pocit z poslechu přidejme i různé formy normalizace zvuku, sjednocení basů, prostoru atd. Celkovým výčtem bychom se snadno dostali nad rámec tohoto článku.

Je pravdou, že zpracování zvuku dnes z velké části uděláte i softwarově přímo na odbavovacím PC. I tu preemfázi lze nahradit prostým ekvalizérem. Co ale rozhodně na PC bez speciální zvukové karty neuděláte, stejně tak ani na různých studiových zvukových procesorech, je kvalitní ořez signálu, aby neobsahoval překmity a tím byl za všech okolností dodržen povolený zdvih. Řešení naštěstí existuje. Pokud nemáte k dispozici ani ten nejobyčejnější zvukový procesor určený přímo pro FM vysílání, postavte si toto zapojení a zařaďte jej mezi finální zdroj zvuku a stereo kodér. I přes svou jednoduchost to pořád funguje.

Hlídání modulačního výkonu (relativního výkonu signálu MPX) řešit nemusíte. Jednak je to v tom našem českém pojetí hovadina, a ani se nenajde nikdo, kdo by vás za to ocenil. Zdvih si ale ohlídejte.

RDS kodér

Stanice bez RDS by byla znevýhodněna při vyhledávání frekvencí a pro posluchače by byla výrazně méně atraktivní. Pokud funkční RDS kodér není integrovaný přímo ve vysílači, vezměte kodér z produkce Pira.cz. Nejde o reklamu, ale o eliminaci mnoha slepých cest. Problémem starých použitých RDS kodérů bývá zejména nepodporovaný komunikační protokol, absence funkce RT+, atd.

Vysílací anténa

Anténa je něco, čím můžeme výsledek naší snahy dotáhnout k dokonalosti, anebo také dokonale pohřbít. Nabídka použitých profi vysílacích antén není příliš pestrá, a tak nezbývá než být trpělivý. Tady už nějaké náhražky nemají vůbec místo. Amatérská stavba je sice možná, ale pracná a snadno uděláte chybu, kterou ani nemusíte zjistit. Lze doporučit některou z běžných 3prvkových vysílacích antén, které dobře pokrývají velkou část FM pásma a mají zisk kolem 5 dB. Takové antény vyráběla řada výrobců a průběžně se dají sehnat. Směrový účinek je obvykle spíše pozitivem. Uvedený zisk znamená, že s vysílačem 50 W bude vyzářený výkon 150 W, to je více než je běžný výkon lokálních vysílačů.

Vysílací antény jsou mnohem robustnější a hmotnější než na co jsme zvyklí z příjmu rozhlasu. Není divu, kromě velkého výkonu musí snést i extrémní klimatické podmínky. Vysílací anténa musí být nainstalována tak, aby měla výhled do okolí. Oni to všichni dávají na kopce a vysoké budovy z nějakého důvodu. S anténou v údolí nepropálíte kopec ani s výkonem 1 kW, to je vyzkoušeno. V utopených lokalitách nemá smysl vysílat velkým výkonem. Velký výkon se využije pouze u antén instalovaných v odpovídající výšce.

Koaxiální kabel

K propojení vysílače (popř. zesilovače) a antény slouží koaxiální kabel o impedanci 50 ohmů. Zakončení je většinou konektory typu N. Pokud uvažujeme výkony v desítkách či menších stovkách wattů, potřebujeme odpovídající typ kabelu. Tady už opravdu nejde použít RG58 s různými redukcemi. Nevhodně provedené spoje se hřejí, čímž ještě více degradují. Dříve se používal kabel RG213, ale jeho sláva už pomíjí, nehledě na otravnou práci s konektory. Z nových kabelů se osvědčil typ CNT-400, který má poloviční cenu a dokonce i poloviční útlum. K němu se též prodávají konektory, které jsou vyrobeny přímo na míru pro tento kabel a stačí jen dodržet postup a konektory našroubovat. Bez speciálního vybavení a bez pájení. Tyto konektory sice stojí raketu, ale vyplatí se to.

Zesilovač výkonu

Pokud výkon vysílače nestačí k dosažení požadovaného pokrytí, použijeme zesilovač. Typicky tak z nějakých 5 W vykouzlíme třeba 250 W. Jak prosté. Skutečnost ale tak jednoduchá není. Především je potřeba myslet na to, že zesilovač je další bedna navíc. Další propojování, další náklady, možná i další nastavování. Proto je obecně lepší koupit rovnou výkonnější vysílač, zejména v případě, kdy se vůbec nepředpokládá provoz s malým výkonem a jeho větší rozměry tak nebudou na překážku. Případně lze sehnat už hotovou a vyladěnou sestavu vysílače a zesilovače.

Zesilovač je v provozu takový otloukánek. Nikdo se s ním nemaže a vytrpí si nejvíc. Proto se připravte na to, že použité zesilovače bývají ve špatném stavu. Člověku bez zkušeností proto nelze jeho pořízení doporučit, resp. když už to jinak nejde, tak je v takovém případě asi lepší poohlédnout se po čínské produkci.

V příštím pokračování koupíme, zrepasujeme a zprovozníme použitý 300W zesilovač.

Na závěr pár příkladů použitého vybavení, včetně orientačních cen (v roce 2023). Samozřejmě není vyloučeno, že v individuálních případech lze některé kusy získat i za odvoz. Upozorňujeme, že jde pouze o ukázku z nabídek internetových prodejců, jakýkoli prodej nejsme schopni zprostředkovat.

Všechny články:

Vysílač ze second handu — nový trend na pirátské scéně?
FM zesilovač 300 W: 1. díl — Od převzetí k prvnímu zapnutí
FM zesilovač 300 W: 2. díl — Zpět do služby