Rádio je jedním z nadšeneckých pirátských rádií, které provozoval na svůj vrub jediný člověk. Tím byl Jan a svým vysíláním pokrýval okresní město středočeského kraje - Příbram. K prvním pokusům ho motivoval spolužák z elektrotechnického učiliště, a to v době, kdy Jan neměl vlastní přístup k internetu. Kolega přinesl do školy vytištěné schéma zapojení jednoduchého vysílače, okopírovaného z internetových stránek, s prosbou o jeho sestrojení. Tehdy ještě k realizaci nedošlo a celá záležitost vyšla do ztracena.

Při pozdější vzpomínce na pirátský vysílač zkusil ladit radiopřijímač. Náhodně se mu podařilo zachytit v rozhlasovém pásmu FM rádií soukromý rozhovor. Protože ve stejném panelovém domě s Janem bydlel i radioamatér se synem, oba se zájmem o elektroniku, rychle si dovodil, kdo je pravděpodobným strůjcem tohoto odposlechu. Tato druhá událost iniciovala již mírně zapadlou myšlenku na sestrojení vlastního vysílače. Výsledkem byla stavba miniaturního vysílače, který spolu s kamarádem s nadšením otestovali.

Další fází, ve které už měl k dispozici počítač a internetové připojení, byla, po nalezení webu www.pira.cz, realizace. Rozhodl se pro stavbu jednoho z vysílačů. Z důvodu dobrého výškového umístění vysílacího místa zvolil 400miliwattovou verzi. V létě roku 2005 se podařilo vysílač uvést do provozu. Po problémech s rušením zvuku vysílačem byl vysílací řetězec vyladěn na volnou frekvenci 90,7 MHz. V té době zrealizoval první veřejnou propagaci rádia formou vlastnoručně nakreslených letáčků rozvěšených po městě.

K začínajícímu zájmu o dýdžejing se přidalo provozování rádia, ve kterém využil k reprodukci hudby vlastních gramofonů. Zprvu rádio vysílalo jednou týdně pořad v délce dvou hodin. Hudba byla moderována improvizovanými vstupy, založenými na nepřipraveném momentálním nápadu. „Vždycky jsem vysílání prokládal nějakými řečmi, co mi vylezly z patra. Samo mě to nakoplo k tomu, abych vymyslel nějakou blbost,“ uvedl Jan. Mluvené vstupy byly později důrazně vyžadovány posluchači pomocí SMS, zasílaných do vysílacího studia. Telefon, zapínaný pouze při vysílání, byl zpočátku hlavním pojítkem mezi posluchači a Janem za mikrofonem. Postupem času pociťoval další potřebu dodat vysílání propagační podporu. S pomocí počítače si navrhl letáčky a vytištěné na profesionální samolepící papír je roznášel po Příbrami. S letáky vyrobil amatérské webové stránky a začal ke kontaktu s posluchači využívat komunikátor ICQ. Zlepšením propagace a zavedením možnosti neplacené komunikace došlo k nárůstu reakce posluchačů. „Díky tomu jsem se dověděl, že mám i pravidelné posluchače,“ uvedl Jan.

Do vysílání byly zařazovány oblíbené soutěže. Náhodně vybraná již nepotřebná věc dostala vymyšlený příběh o svojí výjimečnosti, často spojený s fiktivním zakladatelem rádia - Vagabundem. Vagabund byl častým účastníkem živého vysílání, většinou však vlivem alkoholu nepoužitelným. Jan se tak při vysílání stával tlumočníkem jeho myšlenek.

S využitím počítače jako odbavovacího zařízení, při stálé platné improvizaci živých vstupů, začal s předstihem tvořit playlisty, což ulehčilo práci moderátora. Vytvořil vlastní jingly a vysílal krátké zprávy v podobě avíz na místní kulturní akce. V jednom z vysílání byly i čtyři hosté najednou, jednalo se o členy místní graffiti scény a i toto vysílání byla čistá improvizace, včetně oblíbené soutěže.

Plošný dosah vysílání mapoval pomocí poslechu radiového přijímače v automobilu, pojížděním ve městě a okolí. Časem sestavil silnější vysílač, opět podle schématu z www.pira.cz. Kamarád Jana pobízel k sestavení ještě silnějšího vysílače. Ke stavbě nakonec nedošlo. „Trochu jsem se bál, aby to neodhalili,“ upřesňuje Jan. Nějakou dobu koketoval s myšlenkou nepřetržitého vysílání, pomocí externě umístěného vysílače na komíně s distribucí signálu ze studia na povoleném kmitočtu. Myšlenka ustoupila s plánovaným stěhováním do lokality nevhodné k vysílání. K realizaci plánu, ale ani stěhování, nakonec nedošlo.

V průběhu vysílání dostal Jan nabídku zázemí od provozovatele místní internetové konektivity. Možnost zlegalizování by se rovnala komercionalizaci, což bylo v rozporu s původním obsahovým záměrem rádia. K dohodě nedošlo a rádio se v roce 2007 odmlčelo navždy.

Rádio Vagabund Terrorist vysílalo v Příbrami od roku 2005 do roku 2007 v pravidelných relacích. Jednalo se o rádio jednoho člověka. Motivací byla původně vnitřní touha po vlastním vysílání, rozvinutá na základě posluchačské odezvy do podoby živě moderovaného vysílání s pravidelným programem. „Byla to celkově taková parodie na rádio,“ shrnuje Jan.

Všechny články:

Příběhy pirátských rádií: 1. díl - Úvod
Příběhy pirátských rádií: 2. díl - Rádio Zlatá stezka
Příběhy pirátských rádií: 3. díl - Rádio Bílá hora
Příběhy pirátských rádií: 4. díl - Rádio Bomba FM
Příběhy pirátských rádií: 5. díl - Rádio Vagabund Terrorist