www.radiozlatastezka.wz.cz

Dobou zrodu rádia Zlatá stezka se stal konec června roku 2006. Den před zahájením prachatických Městských slavností Zlaté solné stezky započalo rádio několikaletou činnost. Slavnosti nedaly rádiu jen počátek, ale i název. Čtyři kamarády spojil společný zájem o hudební produkce a vše kolem nich.

David, který byl jedním z iniciátorů, se od svých raných let zajímal o elektřinu a vše s ní spojené. Na základní škole vyrobil s kamarády vysílač a vyzkoušel si tak své první rádiové vysílání. Někde tady se začíná rozhodovat o jeho budoucím, nejen profesionálním, zaměření. Na cestě k sofistikovanějšímu pirátskému vysílání vyzkoušel ještě několik menších projektů.

Zázemí k prvnímu plnohodnotnému vysílání poskytl zapůjčený vůz Avia s nástavbou. Technická výbava byla zajištěna z vlastních zdrojů. Jako zvukaři disponovali vybavením na potřebné technické úrovni. Moderátorům tak byly k dispozici gramofony, CD přehrávače a počítač s odbavovacím systémem. Vysílací řetězec byl tvořen vysílačem z upravené radiostanice Tesla VR 22, která napájela dipólovou anténu. Vysílací pracoviště zakotvilo na jednom z kopců u Prachatic. David systém popsat takto: „Anténa byla asi dvanáct metrů nad zemí na jedné spřízněné hospodě. Takže jim tam nešla televize a vrčel jukebox“. Signálem bylo pokryto téměř 11 tisíc obyvatel.

Součástí studia byl mobilní telefon napojený na mixážní pult, umožňující komunikaci moderátorů s posluchači. Další možností kontaktu byl vzkazník na webových stránkách, spuštěných k provozu rádia, komunikátor ICQ a samozřejmě komunikace pomocí SMS zpráv. „Ale oni lidi spíš volali“, upřesňuje David. Distribuce vysílání rádia byla zajištěna již od prvního dne vysílání pomocí internetového streamu. Tato možnost se stala standardem každého dalšího vysílání a byla využívána i k distribuci signálu ze studia do distancovaných vysílačů. V roce 2008 byl například použit jeden vysílač pro Prachaticko a druhý pro Český Krumlov, na rozdílných frekvencích.

Již před spuštěním vysílání se začali hlásit další dýdžejové s přáním zahrát si ve vysílání nebo udělat vlastní pořad. Nabídky byly přijímány vstřícně. Byl vytvořen vysílací harmonogram s tematickým nástinem pořadů. Vlastní provedení bylo plně ponecháno na moderátorech. Ve studiu se v průběhu vysílání střídalo několik dýdžejů, některé pořady byly provázeny i jejich dvojicemi. Věkový rozptyl účinkujících se pohyboval mezi dvaceti pěti a třiceti pěti lety. To se odrazilo i na hudební dramaturgii. Ve vysílání převládala taneční a popová hudba prostřídaná rockovým nebo oldies stylem. Výjimkou nebylo ani vysílání písní z pohádek a filmů, odezněly informace z městského úřadu, kulturní okénko Českého Krumlova a Prachatic, oblíbeny byly různé soutěže. Do vysílání se podařilo dostat i živé vystoupení kapely Fadžitulikistulán, která zahrála v improvizovaném studiu v přilehlých prostorách autodílny. Rádio přivítalo i několik divadelních herců, kteří se tak významně podíleli na posluchačském úspěchu. Většina účinkujících informovala o svém záměru okruhy známých. Tímto způsobem se informace o rádiu šířila mezi obyvatele a návštěvníky slavností. Největšího ohlas pocítil tým během druhého a třetího dne vysílání. Po ukončení slavností však zůstala rádiu věrná posluchačská základna, což potvrzovaly i ohlasy na vyhlašované soutěže. Rádio bylo možno slyšet i po místních hospodách, kde byly také prováděny průzkumy dopadu vysílání. Tým se na vysílání podílel bez nároku na honorář. Hnací silou celého týmu bylo nadšení a silná zpětná vazba s posluchači. David nemohl uvěřit, že lidé, kteří neměli zkušenosti s vysíláním, nakonec vytvořili dobrý program: „O to hezčí bylo, že ti lidi ještě stále měli v sobě jiskru“. Brzy se přihlásili sponzoři, kteří projevili zájem o prezentaci ve vysílání. Jedním z nich byla pizzerie, která za propagaci zásobovala po dobu vysílání celý tým rádia svými produkty. Po pětidenním maratonu byl vysílač vypnut. Po ukončení se posluchači obraceli na telefonní číslo studia s otázkou, proč bylo vysílání vypnuto. Obdrželi informaci o pirátské podstatě rádia.

Úspěchy prvního vysílání pozměnily původní úvahu o jednorázové akci v nutkavou potřebu dalšího opakování. Druhou aktivitou bylo vánoční vysílání v témže roce. Vysílač byl z bezpečnostních důvodů raději dislokován mimo studio. Vzhledem k popularitě prvního vysílání měl i vánoční provoz rádia zajištěn posluchačský zájem. Rádio naladily téměř všechny restaurace v Prachaticích, lidé v práci, v nemocnici, na policii. S policisty byl uskutečněn živý rozhovor.

Další vysílání následovala opět na Prachatické slavnosti, na vánoční svátky a silvestrovské noci. Nezapomenutelnou se stala třídenní produkce přímo z venkovní oslavy. Dále se vysílalo i z místního hotelu či například z prostor bývalé banky. Výjimečným vysíláním pak byla realizace více než měsíčního kontinuálního provozu. Při jednom z posledních vysílání pozvali provozovatelé posluchače do místního zábavního klubu. Připravili pro ně program a různé výhody. Prostory pojímající tři stovky lidí se ukázaly kapacitně nedostatečnými.

Rádio bylo aktivní cca sedmkrát. Při derniérovém vysílání byl použit profesionální vysílač Elenos, který s anténou umístěnou na nejvyšší budově Prachatic vyzařoval výkon cca 1 800 wattů. Pokryto bylo nejen město, rádio bylo slyšet ve Strakonicích, Temelíně a Táboře. Po ukončení obdržel David informaci o aktivitách ČTÚ směřovaných k prachatickému vysílání. Provozovatelé byli následně kontaktováni Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a autorskými svazy, které vyčíslily své ztráty. Kauza utichá dohodou bez finančních postihů a činnost rádia je ukončena.

Během existence rádia provozovatelé odmítli finanční zázemí spojené s profesionalizací vysílání. V souvislosti s ideami vysílání David uvedl: „Pokud se jednalo o nabídky podnikatele, vždy jsme v tom nakonec našli těžkou komerci a snahu získat médium pod svá křídla. Takže jsme do licence nešli. My jsme to nedělali kvůli tomu, že bychom chtěli exhibovat nebo zamýšleli někomu prodat reklamní čas. Dělali jsme to hlavně proto, abychom zjistili, zda jsme schopni s minimálními náklady dát dohromady tým, který udělá rozhlasový pořad“.

Všechny články:

Příběhy pirátských rádií: 1. díl - Úvod
Příběhy pirátských rádií: 2. díl - Rádio Zlatá stezka
Příběhy pirátských rádií: 3. díl - Rádio Bílá hora
Příběhy pirátských rádií: 4. díl - Rádio Bomba FM
Příběhy pirátských rádií: 5. díl - Rádio Vagabund Terrorist